GPZ

Geopatogenní zóny


Osnova přednášky

  1. Úvodní slovo k problematice GPZ

  2. Typy zón působící negativně na člověka

  3. Působení GPZ na člověka

  4. Působení GPZ na rostlinstvo a na živočichy

  5. Vlivy na další oblasti našeho života

  6. Vzorový případ z praxe (výzkum v Olomouci)

  7. Zkušenosti získané měřením (různé případy)

  8. Pohled jasnovidce na problematiku GPZ

  9. Účinek biodetekce na operátory

  10. Hledání GPZ v praxi

  11. Stínění účinků GPZ (různé metody stínění)

  12. Použitá literatura

 


1. Úvodní slovo k problematice GPZ

Problematika geopatogenních zón (dále již jen GPZ) je veřejnosti poměrně málo známá. Také ve vědeckých kruzích se jí až donedávna nevěnovala dostatečná pozornost. Tato problematika byla na pokraji zájmu. Vážnější zájem o otázky GPZ se začíná objevovat až v sedmdesátých letech. Otázky GPZ začala například řešit i lékařská fakulta Karlovy Univerzity ve svém fakultním úkolu č F20 v letech 1978 – 1980. Přínosem této práce bylo formulování problematiky a zjištění některých zásadních faktorů.

GPZ jsou definovány jako lokalita, která sama o sobě působí negativně na organismus svým vlivem, jenž se projevuje teprve v průběhu času. Dále bylo konstatováno, že lidský organismus je schopen reagovat na porušení jakékoliv homogenity pole, nad nímž se nachází. Tedy na každou geologickou, magnetickou, zářivou, vlnovou nebo jinou anomálii.

Zjištěny byly i jiné efekty fyzikálního typu, které jsou patrné nad výskytem GPZ. Byl to např. teplotní efekt, fotochemický efekt, korozní efekt, sedimentační efekt. Dále byly zjištěny efekty ve změnách magnetického pole, změny energetické charakteristiky, biochemické změny v organismech, odlišné reakce rostlin a živočichů.

Srovnáme–li však tyto práce s evropskou úrovní, zjistíme, že jsme pozadu. První výzkumy byly v Anglii započaty Národním fondem pro potírání rakoviny už v roce 1868, v Německu v roce 1929, ve Francii v roce 1930. Výzkumy probíhaly již řadu desetiletí také na území bývalého Sovětského svazu.

V současné době se problematikou GPZ zabývají různé vědecké obory. Nejvíce oborů je v oblasti lidského zdraví. Jsou tak sledovány vlivy GPZ na vznik nádorových onemocnění, na vznik a zhoršení leukémií, na vznik srdečních a cévních chorob a různých jiných onemocnění. Výzkumy probíhají také na úrovni veterinární, zemědělské a pěstitelské. Pozadu však nezůstávají ani obory průmyslové.


2. Typy zón působící negativně na člověka

V této části přednášky si něco povíme o základních typech geopatogenních zón. V podstatě jde o čtyři základní typy GPZ:

  • Podzemní vodní toky
  • Pásy Hartmannovy, probíhající mřížovitě od Severu k Jihu a od Západu k Východu
  • Pásy Curyho, probíhající mřížovitě od Severozápadu k Jihovýchodu a od Severovýchodu k Jihozápadu
  • Geologické anomálie – zlomy, poklesy, zvlnění, přesuny, styky hornin a radioaktivní lokality

 Podzemní vodní toky jsou geopatogenní veličinou, která se nemusí nutně vyskytovat v každé měřené oblasti. Záleží na různých geologických okolnostech jako např.: tvar podloží, materiál podloží, typ srážkové oblasti a podobně.

Při měření virgulí pokládáme dotaz na zachycení patogenního záření spodní vody. Tím jsme specifikovali oblast hledání a její rozsah. Zde můžeme použít typ virgule Neptun, Elko nebo pružinu. Lze samozřejmě použít i proutek. Procházíme v dané lokalitě a zaznamenáváme výchylky virgule. Je vhodné vše zakreslovat. Výsledkem měření podzemních vodních toků je většinou nepravidelný pás – tok, který kopíruje právě podzemní proudy. Při měření se nelekejte různých šířek těchto toků. Mohou být úzké, ale také značně široké. Škodlivost podzemních vodních toků je závislá na intenzitě toku. U každého měříme škodlivost individuálně.

Hartmannovy pásy jsou pojmenovány podle jejich objevitele MUDr. Ernsta Hartmanna, vedoucího výzkumného pracoviště geologické biologie v Eberbachu na Neckaru a autora knihy “Die Krankheit als Standortproblem”. Podle fyzikálních průzkumů jsou tyto pásy stojaté vlny VKV kosmického původu se zahuštěnými ionty sodíkového záření z atmosféry.

(Obrázek “Hartmann” znázorňuje rozmístění těchto pásů v prostoru.)

Škodlivost těchto pásů je téměř konstantní. Výjimkou jsou místa křížení těchto pásů. V těchto místech se jejich patogenní účinek zesiluje.

 Curyho pásy jsou pojmenovány podle jejich objevitele MUDr. Manfreda Curyho, ředitele medicinskobioklimatického institutu v Riederau na Ammersee ve Švýcarsku. Autora knihy “Die Schlüssel zum Leben”. Průzkumy ukázaly, že tyto pásy mají charakter horizontálně polarizovaného záření vlnové délky 11 až 21 cm (maximálně 100 cm).

(Obrázek “Cury” znázorňuje rozmístění těchto pásů v prostoru.)

Opět jako u Hartmannových pásů je škodlivost pásů Curyho téměř konstantní. Křížení těchto pásů také zvyšuje svůj patogenní účinek.

 Pásy Curyho i Hartmanna jsou sledovány již v dávné historii lidstva. Ve staré Číně jim říkali “Dračí žíly”. Císař Kuang Yü vydal nařízení o zkoumání pozemků určených k zástavbě pokud jde o průběh “dračích žil” a podzemních vodních toků. Znalost těchto “jevů” je známá z Egypta i Říma a udržela se zřejmě až do renesance, kde byly četné kláštery a zámky stavěny tak, aby jejich zdi probíhaly v linii pásů GPZ.

 Geologické anomálie jsou patogenní svými emisemi – zářením, které se uvolňuje při různých změnách geologického podloží. Tyto anomálie nejsou tak časté jako ostatní druhy GPZ. Například při posunu geologických zlomů se tyto emise uvolňují. Tyto posuny jsou však velice malé a také trvají jen velice krátkou dobu. Stejně tak i jejich emise trvají pouze krátce. Avšak intenzita těchto emisí je velká. Při měření geologických anomálií tak vzniká problém. Telestét musí být na místě měření v době, kdy se anomálie projeví a navíc musí detekovat záření, které trvá jen krátkou dobu.

 Všechny zde zmiňované geopatogenní zóny mají negativní vliv na zdraví člověka. Je proto více než vhodné eliminovat dlouhodobý výskyt osob v místech výskytu GPZ. To je však velice obtížné. Musíme se tedy soustředit alespoň na doby, kdy by expozice v GPZ byla nejdelší. Tou dobou je určitě spánek. Spánek – období odpočinku a relaxace. Pokud v době spánku se nacházíme v místě s GPZ, tak nejenže relaxace bude málo účinná, ale dlouhodobým účinkem si můžeme přivodit zdravotní problémy. A to je důvod k zamyšlení.


3. Působení GPZ na člověka

Objektivní změny fyzikálních podmínek nad GPZ a fyziologické změny v organismu člověka se projevují významnými subjektivními vlivy: děti vylézají nebo vypadávají z lůžek, přecházejí do postelí rodičů či sourozenců, spí na zemi mimo GPZ, nebo jsou přitisknuty v roztodivných polohách na mříže postýlek.

(Obrázek “Postýlka” znázorňuje příklad oblíbené polohy dítěte v postýlce s GPZ, příklad je z mé praxe.)

Četné děti se brání položení do postýlek, hází sebou v noci, dlouhé hodiny pláčí a křičí. Neklidně spí, mívají noční děsy a probouzejí se. Časté noční pomočování a záněty močového měchýře jsou spojeny se stydlivostí, s pocity méněcennosti, se skleslostí a bázlivostí, s nervozitou, neklidem a nechutí k jídlu.

Též dospělí se podvědomě brání odchodu do postele, nemohou dlouho usnout, v noci se probouzejí, přelehávají jinam, nemohou v posteli doslova vydržet, zvláště v úplňku.

Studené nohy, ranní únava – větší než večer, nevyspalost, nervozita, brnění údů, mrazení těla, pocity zimy a průvanu. Nebo naopak pocity přehřátí a strnulá šíje jsou pro polohu nad GPZ charakteristické.

Podle druhu polohy k zónám a k jejich křížení vznikají bolesti v zádech, v krku, kříži a zvláště v páteři, trvalé bolesti hlavy a kyčlí. Při pobytu žen při vaření nad podzemní vodou vznikají revmatické bolesti, na lůžku po 10 – 15 letech polyartritis. Při pobytu nad křížením bývá sledována skleróza multiplex, nádorová onemocnění i žlučníkové a ledvinové záchvaty a kamínky, oční nemoci i duševní poruchy až k poruchám paměti a k pomatenosti, rozvrácenosti, depresím a zběsilosti.


4. Působení GPZ na rostlinstvo a na živočichy

 Působení na rostlinstvo

Vztahy GPZ a organismů nejsou vždy důsledně záporné. V podstatě se s vlivy GPZ lépe vyrovnávají stromy jehličnaté a z listnatých dub, vrby, jíva, olše, jasan, javor, líska, z ovocných stromů švestka a z nízké vegetace kopřivy a ostružiny.

Negativně působí GPZ na stromy listnaté, zvláště na buk, na stromy ovocné, zvláště na jabloň, hrušku, ořech, třešeň, broskev, meruňku. Negativně také působí na polní, zahradní a bytovou vegetaci, zvláště na slunečnici, rybíz, begonii, azalky, kaktusy, lipku, ibišek.

Semena rostlin mají menší klíčivost, chaotický růst kořenů, menší růstovou energii, ve vegetačním období nenasadí poupata nebo se zpozdí o několik týdnů. Ke změnám dochází též v době otevírání a zavírání květů, zvláště u pampelišky a kosatce.

Lesní i ovocné stromy mají nad GPZ hojné mrazové rozpukliny, trhliny, červenou i modrou hnilobu, rozsochy, točivý, křivý a šikmý růst, zvláště u břízy, švestky a meruňky, koncové schnutí, nádory, napadení houbami a neobyčejně velké kalusy. U smrků a borovic mizí klíčivost, u ovocných stromů vzniká neplodnost.

Vlivem zvýšení teploty nad křížením GPZ shazují některé druhy stromů listí až o měsíc později. Vztah určitých druhů rostlinstva a podzemních vodních toků lze výrazně sledovat u dubů preferujících polohu nad vodou, jež jsou podle statistik v USA 61 krát častěji poškozeny blesky, bijícími do linií podzemních vodních toků a jejich křížení než buky. Přesto však i duby trpí vlivy GPZ, což se projevuje vznikem několika kmenů z jednoho kořene, zdvojením i násobením vršků stromů, schnutím částí kmene, dřívějším opadáváním listí a častou neplodností.

Působení na živočichy

Mezi zvířaty je většina v záporném vztahu ke GPZ, zvláště pes, kůň, brav i skot, králík, čáp, křeček a myš. Naproti tomu kočka, sova, hadi, straka, akvarijní rybky a hmyz, zvláště komáři dávají poloze nad GPZ přednost. Mravenci diferencují vztahy k různým druhům pásů GPZ a v případě jejich vzniku pod mraveništi je opouštějí.

Ekonomický význam má kladný vztah ke GPZ u včel, jež mají při poloze včelínů nad nimi větší snášku medu.

Zvířata trpící vlivy GPZ podléhají ve zvýšené míře některým charakteristickým onemocněním. Skot kloubovému revmatismu, sterilitě, zmetání, děložnímu výhřezu, nemocím vemene a mastitidě. Koně oslepnutí, králíci prodlouženému tělesnému vývoji, snížení přírůstkovosti a rachitidě, vepři snížení přírůstkovosti a slepice menší nosnosti.

Pokusy v SSSR na myších a krysách prokázaly poloviční snížení porodnosti, radikálně zvýšenou nádorovost a úmrtnost zvýšenou na dvojnásobek.


5. Vlivy na další oblasti našeho života

Nejviditelnější oblastí, kde se projevují účinky GPZ jsme si již popsali. Kromě účinků na zdraví člověka a zvířat, nebo působení na vegetaci, se projevují účinky GPZ také i v jiných oblastech. Za všechny můžeme jmenovat alespoň dopravu nebo výrobní sféru.

 V některých evropských zemích je věnována již po dobu téměř třiceti let pozornost nevysvětlitelným dopravním nehodám, které jsou místně výrazně kumulovány. V NSR je to např. úsek dálnice Franfurkt n. M. – Mannheim na 510 – 520 km. V Rakousku úsek silnice u Marie-kirchemu při Wallsu, kde vznikly za rok desítky případů. Řidiči, kteří nebyli při nehodách usmrceni, vypovídají o křečích v rukou, ztrátě schopnosti reakce, změně reakcí a stočení volantu.

Průzkumná mise vyslaná Francouzkou vládou, pod vedením ing. Lenoira, prozkoumala za účasti proutkařů řadu těchto případů po celé Francii a zjistila, že k nehodám dochází nad podzemními vodními toky, nad žílami kovů a nad geologickými zlomy.

Švýcarská zjištění ukázala, že samovolně reaguje 15 % řidičů na průběh GPZ, probíhajících pod silničním tělesem. Ukázalo se,že jede-li řidič ve směru proudění podzemního vodního toku a má-li tzv. “proutkařskou reakci”, dostane křeče v rukou držících volant a stočí jej mimovolně do směru toku. Snaha udržet volant ještě pevněji v rukou, reakci ještě zesiluje.

Profesor Calame ve Winterhuru doporučuje ovinout volant kůží, držet jej v rukavicích, v případě nezvyklé reakce pustit volant jednou rukou, zpomalit rychlost a zvláště dbát na opatrnost v případě měsíce v úplňku a při bouřlivém počasí, kdy se tyto reakce výrazně zesilují.

 Krátce se ještě zmíním o vlivu GPZ ve výrobní sféře. Dlouhodobá pozorování podmínek ve výrobní sféře ukázala, že GPZ ovlivňují spalovací pochody, kdy dochází v pecích nad GPZ ke snížení žáru a ke zvýšení spotřeby pohonných hmot až o jednu třetinu. Ve slévárnách tangovaných nevhodnými průběhy GPZ, vznikají v nadměrném množství zmetky a dochází též k zakalení okenního skla a dalším nepříznivým jevům v kvalitě materiálů ( např. ve skelných hutích a v optických dílnách ).

 Uvedl jsem jen důležité oblasti, které jsou ovlivňovány GPZ. Jistě bychom našli mnoho jiných oblastí, ale myslím, že pro vytvoření jistého přehledu je tento popis postačující.


6. Vzorový případ z praxe (výzkum v Olomouci)

Za vzorový případ ukázky prověření problematiky GPZ můžeme považovat město Olomouc. Zda byla prováděna systematická evidence všech případů nádorových onemocnění počínaje rokem 1871 až do současnosti. Tato evidence byla diferencovaná podle primárního nebo sekundárního (metastázového) vzniku nádorů, nebo jako doprovodného znaku, zjištěného pitvou po smrti, s rozlišením dle nádorů a doprovázená “komparační onkologií” při pitvě zvířat z bytu postiženého, a zkoumáním kořenů porostů v jeho zahradě. Toto vše Dr. Juryšek (CKO Olomouc) shromáždil. Informace se převedly do počítačového záznamu. Systém dává možnost dokonalého přehledu a je v současnosti nejlepším systémem svého druhu v Evropě.

Dr. Juryšek předpokládá ve svých přednáškách o etiologii a epidemiologii nádorových onemocnění, že vedle běžně uváděných příčin vlivů vzniku nádorů (např.: onkogenní virusy, chemikálie, záření, radioaktivita, dráždění tkání, kouření, exhalace, chronické záněty tkání atd.) mají svůj nesporný význam vlivy lokalizační, zvláště pro stupňování choroby a její časovou progresivitu. V rámci světa jsou to zemětřesné trasy, radioaktivní oblasti, ložiska radioaktivních vod, rašeliniště a plochy se značným počtem podzemních toků vůbec, plochy blízko povrchových toků a na jejích svazích.

Dr. Juryšek a Dr. Gardavský řešili lékařsko – statistické i urbanistické, zastavovací a obytné aspekty sídelního území “Letná” v Olomouci. Území o velikosti 560 x 270 m, dělené na deset bloků rodinné zástavby, leží v bývalém inundačním území olomoucké pevnosti, mezi hlavním a bočním tokem řeky Moravy. Vzdáleno průmyslové zóny, exhalací i dopravy, nezastíněné, dobře osluněné a provětrané, v klidové poloze, s vyšší okrajovou zelení, s velkými vnitroblokovými plochami soukromé udržované zeleně, se zdá být na první pohled ideálním obytným prostředím.

Ze 131 objektů je izolovaných domků 36, sdružených domků 80, nových malopodlažních domů15. Starší zástavbě po roce 1900 patří 46 objektů, po roce 1945 85 objektů. Nádorová onemocnění s celkem 104 mrtvými a 28 nemocnými jsou evidována v 68 objektech. Pouze mrtví byli zjištěni v 46 domech, pouze nemocní v 7 domech, obojí v 15 domech, bez ovlivnění stářím zástavby, avšak v lokalizačně výrazných vztazích. V celém území byly ve všech ulicích telesteticky zjištěny průběhy podzemních vodních toků.

Postupně byly toky detekovány v zahradách, domech a bytech. Ukázalo se, že od hlavního toku řeky Moravy odbočují severně od území jednotlivé “potůčky”, jež protékají diagonálně územím, přibližují se k toku střední Moravy, nevtékají však do ní, odklání se a opět se v obloucích vracejí směrem k hlavnímu toku. Ve všech domech, na něž tyto toky směřovaly a pod nimiž procházely, byly evidovány dodatečným zjištěním případy úmrtí nebo nádorové onemocnění. V  domech, kde procházely tyto toky jen okrajově nebo je míjely, onemocnění ani úmrtí zjištěna nebyla.

Ve 33% případů šlo o nádory na zažívacím traktu a přidružených orgánech. Z 15% šlo o rakovinu kůže, po 8% o rakovinu ženských orgánů, mozku a plic.

S ohledem na značné problémy se vstupy do bytů a zjištěním geobiologických podmínek v místech postelí dotčených, bylo možno zkoumat jedině podmínky u evidovaných osob.

První případ detekce byl proveden ještě před rozhodnutím o této soustavné akci, ve vile význačného olomouckého architekta na jeho osobní přání. Byl zde vytýčen průběh vodního toku, včetně jeho proudnice, břehů a okrajů ionizačních pásem. Obyvatelé domku náhle poukázali, že právě nad tímto místem zemřel v 1. patře vily její bývalý majitel. Toto zjištění vyvolalo u všech přítomných zamrazení.

Další byl případ, kdy byla proměřena lékařská ordinace, ve které zemřeli dva pracovníci na rakovinu a třetí na ni těžce onemocněl.

Pak se již rozjel na plno výzkumný úkol, o němž byla v úvodu přednášky zmínka.

Ve shodě se stanoviskem Lékařské fakulty KU Praha 1980, bylo konstatováno, že člověk jako detektor a indikátor je zatím nejrychlejším a nejekonomičtějším přístrojem pro zjištění rozsahu, umístění a průběhu GPZ v sídelním území i v objektech již vybudovaných pro obytné a veřejné účely a pro hromadné ustájení dobytka.


7. Zkušenosti získané měřením (různé případy)

V této části přednášky bych vás rád seznámil s některými případy z mé praxe. Uvedené případy byly mnou detekovány a také vyhodnoceny.

Jako první bych rád uvedl případ mých rodičů. Nastěhovali se do třípokojového bytu v novostavbě v roce 1965. Ložnice a tedy i manželské postele byly umístěny stále na stejném místě od doby nastěhování až do prováděného měření. V době měření (1992) neměli oba rodiče žádné zdravotní potíže. Při měření bylo zjištěno, že přes postel matky vede od hlavy k nohám Hartmannova zóna a šikmo přes postele vede Curyho zóna (schéma tohoto případu můžete vidět na obrázku “případ 1”). V příštích letech se projevily u obou rodičů závažné zdravotní problémy. Matka byla stižena velice silným infarktem a otec, jemuž vede Curyho zóna přes nohy trpí přicpáváním cév.

Obrázek „případ 1“

Jako další případ uvedu měření u mladého muže, sportovce, který měl problémy s levým kolenem. Na požádání jsem v jeho pokoji provedl měření a zjistil jsem šikmý průběh Curyho zóny právě v oblasti kolene. V tomto případě byla náprava problému velice jednoduchá, protože stačilo postel posunout asi o 60cm.

Velice často jsem žádán o proměření obytného prostoru před umístěním postýlky pro novorozence. Je to opravdu chvályhodný počin rodičů nebo příbuzných. Dítě, které je ve vývinu a tudíž potřebuje mnoho energie, je v zónách o tuto potřebnou energii připravováno a je pak hodně náchylné k nejrůznějším chorobám. Obrázek postýlky jsme měli uvedený v minulé kapitole. U většiny dětí se naštěstí projevuje značná citlivost na GPZ a tak se samy snaží dostat z vlivu těchto negativních zón.

Případů, které by se daly uvést je celá řada. Avšak vzorový případ z Olomouce, a další popsané případy zcela jasně a zřetelně vykreslují situaci kolem GPZ. Tuto situaci není dobré podceňovat. GPZ nás ovlivňují relativně pomalu, ale velice intenzívně. Mnozí lidé se mylně domnívají, že když zóny “necítí” působit, že jim nemohou ublížit (nebo, že ani neexistují).


8. Pohled jasnovidce na problematiku GPZ

Tyto informace jsem čerpal z materiálů autorů:

 PhMr. A. Hlinková, Jiří Hlinka, Ing. Ladislav Keclík, Csc.

 K zóně tvořené vodou:

Pokud se senzibil podívá na vodu, uvidí její auru. Na základě našich telestetických pokusů se zdá být pravděpodobné, že vodní zóna je tvořena kvanty aury vody, jež kmitají na vlnové délce l = 1,44 cm (cca). Mimo jiné tuto konstantu 1,44 nacházíme při svých pokusných detekcích téměř všude ve všech oblastech přírodních dějů vůbec. Toto záření kvant aury vody představuje 70% z celkového množství energie záření patogenní zóny vody. Zbylých 30% je záření složené z elektronů a z pozitronů (poměr 70 : 30 = 30% zbylého záření).

Zóna sama pak pozorována senzibilem vypadá jako horizontální pásy, kde se střídá “světle bílo šedá mlha” s tmavší “mlhou”, ale řidší. Patogenní vodní zónu jsme nechali působit na člověka a pozorovali, co se děje s aurou. Již asi po 2,5 minutách začala aura reagovat tím, že přestala “jiskřit” a jakoby se stáhla k tělu. Po 5 minutách od začátku pokusu aura zmatněla, přestala být hutná a z původních 10 cm zvýšila rozsah na 25 cm a “zředila se”. Zároveň se v oblasti pupku začala dělat “díra” a v oblasti žaludku a sterna se objevily silné “píky”. V této fázi byl pokus přerušen.

Zároveň jsme zkoumali, co se děje s vlnovou délkou člověka, který pobývá v geopatogenní zóně vody. Vlnová délka se pomalu začala zvyšovat a zjistili jsme, že se ustálí na nějaké hodnotě, a to individuálně, u každého jinak dle síly zóny a celkového stavu organismu. Nikdy však nepřesáhne 99,9 cm. To jakým způsobem po opuštění zóny l klesá a na jakou hodnotu se sníží je přísně individuální.

K zónám typu Hartmann a Cury

Taktéž nás zajímalo, jak z pohledu senzibila vypadá Hartmannova a Curyho zóna (dále jen H a C). Samostatně nejsou tyto zóny podstatně nebezpečné, proto jsme se zaměřili na jejich křížení. Křížení zón H a C jsou vodorovné, horizontální pásy střídavě asi 7 a 20 cm vysoké. V 7cm pásu je “tmavá mlha” a ve 20 cm pásu “světlá mlha”. V této “světlé mlze” kmitají vodorovně nějaké částice, což vypadá jako prach viděný v prudkém světle. Křížení zón H a H a C je viděno jako mřížování z pásu “mlhy”. Svislé pásy jsou z “tmavší mlhy” široké asi 7 cm, jež jsou od sebe asi 30 cm vzdáleny, prostory mezi nimi je vyplněn “světlou mlhou” a rovněž horizontálně kmitajícími částicemi. Tyto navíc vykonávají pohyb po elipse (delší osou svisle). Kolmo na tyto pásy čili vodorovně, vedou pásy “tmavší mlhy” asi 7cm tlusté a 20 cm od sebe. Jak to působí na lidskou auru a co se při tom děje je předmětem dalšího zkoumání, poněvadž tyto zóny působí jinak než zóny vodní.

K této části přednášky přikládám obrázky různých typů křížení geopatogenních zón. Jsou seřazeny podle škodlivosti vzestupně.


9. Účinek biodetekce na operátory

Speciálními pokusy, jež prováděl se studenty prof. Walther v Německu, zjistil, že při práci nad podzemními vodními toky dochází u operátorů k řadě nepříjemných až nezdravých jevů. Přesně byly evidovány plethysmografem změny objemu krve a jednotně zjištěny: záchvaty pocení, červenání nebo blednutí obličeje, intenzívní vytékání slin, stydnutí nohou, záchvěvy svalů, zvýšená frekvence pulsu, stoupnutí tlaku krve o 20 – 30 mm, vznik vystrašeného a vyjeveného výrazu očí, podrážděnost, narůstající vyčerpání, bezprostřední potřeba dlouhého spánku nebo naopak následná bezesnost.

Prof. Kahuda prokázal energetickou spotřebu odpovídající po hodině práce s virgulí osmi až desíti hodinám těžké fyzické práce. Odborná literatura nedoporučuje delší práci s virgulí než 1/4 hodiny. Kvalifikovaní vysokoškolští odborníci v Ostravě a Olomouci pracují s virgulí na detekci zón po 20 minutách, s proložením hodinovou přestávkou. Maximálně však hodinu denně.

Podle diferencovaných potíží s tlakem a později s bodáním v prostoru zažívacích orgánů a konečně u srdce, je zjevné, že dochází k velice nepříznivému vlivu na zdravotní stav operátorů, což druhotně prokazuje stejně nežádoucí vliv na osoby nad GPZ pobývajícími, byť ne v tak koncentrované míře, k jaké dochází při použití virgule jako antény nad oblastí GPZ.

Výhodou pro biodetekci – práci s virgulí, je její mentální usměrnění, na rozdíl od běžné proutkařské praxe, kdy proutkař systematicky prochází území v rovnoběžných pásech. Mentální řízení detekce znamená přesné systematické zakódování projevů virgule, jež jsou podle prof. Kahudy řízeny mozkem jako počítačem. Zadáním informačního kódu pro tu zónu, kterou chci hledat, se vyvaruji také nežádoucí detekce jiných typů zón. Také se eliminují jiné při detekci rušivé vlivy.

V neposlední řadě práce s virgulí při mentálním usměrnění je také výhoda nižšího energetického vyčerpání a rychlejšího splnění úkolu. Snižuje se i pro operátora možnost určitých zdravotních rizik. Podle našich i zahraničních údajů vede přepínání nad únosnou dobu práce v místech s GPZ k těžkým zdravotním poruchám a ke vzniku složitých nádorových onemocnění.

Pokud chcete provádět měření GPZ, pak byste si měli uvědomit možná zdravotní rizika a rozhodně byste je neměli podceňovat. Takže dodržujte 15 minutovou dobu práce s virgulí při hledání GPZ a nezapomeňte také na “hygienu” po práci. Nejlepším způsobem “očisty” od negativního vlivu GPZ je asi pořádná sprcha, která opláchne škodlivé energie, které jste na sebe při práci nabrali. V každém případě dávejte na sebe pozor!


10. Hledání GPZ v praxi

Tato část přednášky by měla sloužit jako písemná “instruktáž” pro hledání GPZ. Určitě nenahradí praktické ukázky a vysvětlování, ale alespoň poskytne jisté první vodítko k vašim pokusům.

 K základním úkonům před měřením GPZ patří samozřejmě výběr typu virgule. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit virgule typu “Neptun” a nebo “Elko”. Virgule typu pendl je pro tyto účely nevhodná. Při hledání geopatogenních zón v terénu nebo v bytě musíme chodit a tak bychom byli lehce ovlivnitelní kýváním, které by vzniklo při chůzi. Z tohoto důvodu budu psát “návod” na práci s “Neptunem”. Pro ostatní virgule je to velice podobné.

 Základy praktické manipulace s virgulí

Základem pro hledání všech druhů GPZ je “sžití” s virgulí. V prvé řadě se myslí trénink a výcvik na reakce virgule. Je potřeba si virguli “osahat”. V řadě druhé je nutností mít svou vlastní virguli a nikomu ji nepůjčovat. Tuto zásadu je více než vhodné opravdu dodržovat. Každý člověk má svou auru, svůj druh energie. Při zapůjčení virgule jí druhý člověk předá svou energii. Začátečník to nepozná a protože sám má velkou procentickou chybu v detekcích, neuvědomí si, že je touto energií ovlivněn. Zkušený telestét však pozná, že mu virgule “zlobí”. V takovém případě se virgule opláchne proudem studené vody a tím se zbavíme cizí energie. Pak budeme držet virguli v dlaních tak dlouho, dokud sama neoschne. Tak ji opět dáme energii svou. Virgule by už “zlobit” neměla. Ono držení virgule v dlaních je vhodné provádět i před každým prvním použitím virgule. Já tento systém “ohřevu” virgule dokonce používám i mezi jednotlivými měřeními.

Po takovém, téměř rituálním začátku, uchopíme virguli a zároveň si “vyčistíme” hlavu od veškerých rušivých myšlenek. Nyní už můžeme přistoupit k samotnému měření. Než však vykročíme, “naprogramujeme” se na hledání přesně daného typu zóny. Provedeme to opakujícím se přeříkáváním věty typu: “Ukaž mi Hartmannovu zónu”. Věta však může obsahovat i upřesňující argumenty a může znít i takto: “Ukaž mi místo, kde začíná Hartmannova zóna”. Tyto věty formulujeme podle potřeby, prostředí, typu zón a dle dalších různých faktorů. Pro začátečníka je vhodné si tyto věty přeříkávat polohlasně. Pomáhá to koncentraci telestéta. Pokročilejší telestét klade tyto příkazové věty ve své mysli a nemusí je přeříkávat nahlas.

Nyní začneme prozkoumávat terén. Pomalu se pohybujeme, abychom nezpůsobili rychlým pohybem výkyv virgule. Stále si říkáme programovací větu a postupujeme tak dlouho, až “narazíme” na zónu. V místě zóny nám virgule provede otočení vlevo nebo vpravo, podle polarity telestéta. Pocitově to proběhne tak, že se vám bude zdát, jako byste narazili na hmotu, která je hustší než vzduch. Někteří dobří citlivci budou mít možná trochu nepříjemný pocit z energie zóny. Teď, když jsme narazili na hledanou zónu, uděláme dva kroky zpět a hledací úkony provedeme ještě jednou, abychom se ujistili o správném výsledku hledání. Zónu jsme tedy našli a je nutno určit také její prostorové umístění v terénu. Proto opět ustoupíme o dva kroky zpět a dva kroky vlevo. Opakujeme měření a získáme tak další bod, kudy probíhá zóna. Můžeme si těchto bodů vyznačit více, abychom měli jistotu, že námi vyznačený směr průběhu zóny je opravdu takový, jaký jsme zpočátku naměřili. V této fázi je vhodné zanést námi zjištěné měření do plánku, aby se zabránilo pozdějším možným mýlkám.

Stejný způsob použijeme i při hledání dalších typů zón. Každý telestét má svou metodu, jak postupovat v hledání podle typů zón a není stanovený žádný “recept”, který by byl nejlepší. Já hledám nejdříve zóny typu Hartmann. Najdu si první a pak hledám ty, které jsou s ní rovnoběžné. Pak hledám Hartmannovy zóny kolmé k těm prvním. Stejný postup provádím i při hledání zón typu Cury. Pak hledám podzemní vodní proudy, aktivní tektonické poruchy a ukáži také majiteli (který si mně pozval), jak vyzařuje televize, lednička a jiná elektronika. V některých případech jsme také zjistili výskyt silného elektromagnetického pole v okolí silné trafostanice (takové trafostanice bývají často u vlakových nádraží, tramvajových nebo trolejbusových vozoven).

Opět upozorňuji na možnost přepínání vlastních energetických sil. Je proto nutné vždy po nějaké době položit virguli dotaz: “Mám ještě dostatek energie pro práci s virgulí”? Pokud dostanete odpověď ne, tak ukončete práci hned a vůbec nehleďte na okolnosti, které vás nutí v práci pokračovat. Předejdete tak mnohým problémům.

Po ukončení práce při hledání GPZ je potřeba provést osobní hygienu. Většinou provádíme měření mimo domov a tak požádáme alespoň o možnost umýt si ruce. Větší hygienu pak provedeme doma a to nejlépe osprchováním. Smyjeme tak ze sebe nasbíranou negativní energii geopatogenních zón. Opláchneme také virguli a uložíme ji do pouzdra.

Snad vám bude tento můj návod nápomocný při vašich prvních pokusech. Mějte trpělivost a zkoušejte hledat. Je to vlastně první krok k řádnému seznámení se s virgulí a jejími reakcemi. Dalším krokem pak mohou být třeba dotazy v Akáši a telestetický výzkum. Snad to bude pro vás dostatečně silná motivace.


11. Stínění účinků GPZ

I když jsou u nás i v zahraničí používány desítky údajně účinných výrobků ke stínění GPZ, tvrdí odborná literatura, že prakticky nelze účinky GPZ vůbec odstínit. Fyzikálními pokusy se zjistilo, že různé stínící materiály doslova nasákly různými formami záření a po určité době začaly toto záření koncentrovaně reprodukovat.

Guma je účinná pouze 4 dny, bakelit jen přechodně, právě tak jako pěnový, latexový materiál. Týká se to též dalších používaných materiálů jako korkových desek, dubových desek, kaolínové zeminy nebo mramorových plátů. Pokud jde o stínění proti záření, uvádí prof. Herčík stupnici materiálů od méně účinných k účinnějším: hliník, stříbro, měď, olovo. U dr. Juryškem uváděné alobalové fólie, bylo zjištěno,že nepropustí reakci na vodu teprve při položení ve třinácti vrstvách, hliníkový plech až v síle 1,5 mm, hliníkové tácky až ve třech vrstvách. Doba účinnosti však již nebyla prověřována. Pokusy provedenými u arch. Kocmana SÚRPMO Brno bylo zjištěno, že není vhodné odstínit pouze vlastní plochu sedadla nebo postele, neboť ionizace stoupá šikmo vzhůru ve směru proudění vodního toku, a to v úhlu daném posunem 22 cm na 1 m výšky. Je proto nezbytné rozšířit stínící plech o přibližně 25 – 30 cm na každý metr výšky stíněného prostoru podle toho, zda v něm osoba leží, sedí či stojí.

Subjektivní vjemy po zastínění jsou velice výrazné. V kritickém místě nad vodním tokem s křížením dalšími zónami byl před odstíněním hliníkovými fóliemi pociťován chlad, průvan, nervozita, neklid v kolenou, bolesti v kloubech a brnění v hlavě. Po odstínění byl až nápadný vjem klidu, tepla, pohodlnosti, spokojenosti a uvolnění.

Pro odstínění se rovněž doporučují kapradinové listy položené pod prostěradlo, uváděné však opět protisměrně jako “kancerogenní (vyvolávající rakovinové bujení) a vzbuzující alergie”.

Pro odstínění vlivů GPZ na rakouských silnicích byly použity smyčky z drátů a drátěné cívky. Ing. Endrös, rakouský badatel v tomto oboru doporučuje sestavit “vzbuzovač kmitů” z měděného drátu ve formě technického dipólu, postaveného napříč toku. Podle materiálu z Německa, byl účinný pouze “vysílač mikrovln k docílení rezonance a interference”, realizovaný pro ten či onen konkrétní případ. Je zjevné, že jádrem problému je a zůstane trvale jeho fyzikální podstata, již bude nezbytné prozkoumat a stanovit vědeckými fyzikálními přístroji. Takové přístroje však u nás údajně nejsou v té míře, aby mohly tak jemné nuance změny příslušných polí podchytit. Bude nutné tyto přístroje nejprve vyrobit a teprve po analýze jevů navrhnout jim odpovídající odstínění, odvedení či přemístění GPZ.

Skutečnost, že pásy Hartmannovy a Curyho jsou proměnné, ukazují jak odborné materiály ze Švýcarska, jež mluví o jejich místních proměnách v průběhu roku, ale též zkušenosti z Přerova, kde se jeden pás v průběhu roku místně posunul, i zkušenosti z Ostravy, kde bylo při detekci ve Výzkumném vědeckém ústavu uhelném zjištěno, že pásy obou systémů se při zářivkovém osvětlení úhlově posunou. Silný energetický zdroj, počínaje ledničkou, tyto pásy buď částečně vychyluje z jejich průběhu (zjištění ing. Arch. Hynka Olomouc) nebo v případě silného etážového topení se mu pásy dokonce obloukovitě v době jeho provozu vyhýbají a opět se do svého průběhu za zdrojem vracejí.

Je pravděpodobné, že energetická síť umístěná na fasádě objektu by mohla vést k tomu, že by se pásy obou systémů vyhnuly interiéru objektu. Při značném “elektromagnetickém smogu” současnosti je však otázkou, zda by vliv této elektromagnetické sítě nepůsobil na člověka ještě nepříznivěji.

Výtažek z materiálů Dr. Arch. Zd. Gardavského, vedoucího projektanta pro výzkum SÚRPMO Brno, 20.5.1984

Systémů pro stínění nebo “odrušení” účinků GPZ je mnoho. Je také více principů, na jejichž základě tyto systémy pracují.

Mnoho systémů pracuje na principu stínění. To znamená, že se pomoci určitého zařízení nebo jen druhu materiálu vytvoří překážka pro proudící patogenní záření. Že je tento systém hodně rozšířený můžete vidět i z přehledné srovnávací tabulky účinnosti odrušovacích systémů, která je uvedena níže. Materiály se používají různé a tak je různá i jejich účinnost. V globálu lze říci, že maximální odrušení vodních toků běžně dostupnými materiály je asi kolem 45 – 50%, u zóny typu Cury je to téměř nulová účinnost, Hartmannovy zóny jsou takto stíněny asi z 10 – 20%. Výzkumy ukázaly, že stínění s takovou nízkou schopností eliminace účinků GPZ je slabé a málo účinné.

Více účinné jsou různé stínící fólie, které se v několika posledních letech vyvíjely v různých zemích. Jejich účinnost je podstatně vyšší oproti obyčejným materiálům hlavně při stínění vodních proudů a Hartmannových zón. I zde však je stínění Curyho zóny nedostačující. Můžeme si z toho lehce odvodit, že zóny typu Cury jsou opravdu silné a mají na člověka doslova “likvidační” účinky.

Další typy odrušovačů pracují s energetickými systémy. Mezi takové patří i Nilský kříž, rušičky firmy Biosaner (německo), selenoid ing. Sándora, ale například i bloky kaštanového listí nebo slámy (to je však z hlediska dnešního bydlení nepraktické) a zařízení Eko plus.

Některé z těchto systémů si můžeme více přiblížit.

 

Přípravek na eliminaci účinků GPZ ing. Sándora ze Sence – selenoid

Nosná kostra selenoidu je z papírové trubky o průměru 10 cm a délce 30 cm. Na ní je navinuto 8 stejně od sebe vzdálených závitů z měděného plechu. Šířka měděného pásku je 8 mm a tloušťka 0,4 mm. Pásek je na papírové trubce uchycen na koncích v zářezech a pak je fixován zahnutím.

Způsob instalace:

Telestét vyhledá vhodné místo pro umístění selenoidu (místo “čisté” a prosté GPZ). Pak pomocník telestéta natáčí delší osou vodorovně orientovaný selenoid tak, až telestét zjistí maximální odrušení zón. V této poloze se pak selenoid zafixuje zavěšením na závěsný systém z nití.

Dle detekcí působí selenoid v prostoru o průměru asi 20 m a má zhruba kulové vyzařování. Nejlépe eliminuje vodní zóny, z části působí na zóny typu Hartmann. Vůbec však nepůsobí na zóny typu Cury.

 

Pětiúhelník

Pětiúhelník se vyrábí tak, že se měděný drát (průměr 4 – 5 mm) od základny (d = 125 mm) postupně na obou stranách ohýbá. Na špici se obě stravy stejně seříznou, opilují a svaří stříbrnou pájkou nebo mosazí. Jak takový pětiúhelník vypadá si můžete prohlédnout na obrázku:

Společnost Astradat se zabývala výzkumem účinnosti pětiúhelníku a zde je výpis z jejich závěrečné zprávy.

Za základ jsme použili již dlouho známý pravidelný drátěný pětiúhelník, jež se instaluje základnou souběžně s pásem vody pod úhlem 30° . Jeho funkci jsme zdokonalili dvěmi způsoby. Byly mu dány jiné rozměry a dovnitř byl vložen Nilský kříž (NK). Tím má pětiúhelník vyšší účinnost i systém jeho funkce je jiný. Vložením Nilského kříže (NK) bylo dosaženo toho, že již pětiúhelník nevyzařuje 20% energie z plochy kolmo nahoru a ani z vrcholu nezáří energie, v jejímž směru nesměli být lidé do vzdálenosti 30 m. Pětiúhelník bez NK jsme postavili 1 m nad úroveň podlahy do vodní zóny. Funkce pětiúhelníku je-li pozorována senzibilem je z hlediska energetického velmi zajímavá. Pásy vodní zóny jsou přitahovány do základny a vrcholu. Z vrcholu pak vyzařuje energetický kužel, kde se koncentruje záření patogenní zóny. Když se však do pětiúhelníku umístí NK, tak interferencí mezi NK a pětiúhelníkem vzniká 15 – 17 cm před vrcholem pětiúhelníku silná “energetická koule” o průměru taktéž asi 15 – 17 cm. Vodní zóna je teď přitahována do základny pětiúhelníku a je jakoby “spalována a přetvořena” na energii člověku neškodnou. Tato “energetická koule” ovšem díky stálému přísunu energie velmi silně září. Proto musí být pro člověka zachována bezpečná vzdálenost od jejího středu 1,5 m.

Zóny typu Cury a Hartmann a jejich křížení se takto instalovaným trojúhelníkem odstranit nedají už jen proto, že přicházejí shora z kosmu. Pro tento případ jsme upravili způsob instalace. Systém se instaluje na strop místnosti do místa nejsilnějšího křížení kosmických zón vrcholem k jihu. Tím se vytvoří nad prostorem jakýsi energetický “ochranný deštník”, přes který kosmické zóny neprojdou, ale obtékají jej. Na jeho okrajích se obě energie mísí a zóna ztrácí na intenzitě:

Pětiúhelníkový systém s NK je schopen odrušit vodní zónu až s 90% účinností, Hartmannovy zóny se 100% účinností a Curyho zóny s 85% účinností.

Tento systém byl použit v řadě bytů k odstranění negativních vlivů patogenních zón, což ve většině případů vedlo ke zlepšení zdravotního stavu sledovaných osob.

 

Srovnávací tabulka účinnosti odrušovacích systémů

( z výzkumů společnosti Astradat – společnost pro využívání psychoenergetiky v praxi)

Pro hrubou orientaci jsou níže uvedeny dosud známé typy odrušovačů (i když samozřejmě určitě ne všechny), které s různou kvalitou snižují škodlivé účinky GPZ.

Hodnocení je provedeno na základě dlouhodobých telestetických výzkumů a zkoušek, samozřejmě, že za předpokladu správné prostorové instalace přípravku.

 

Značky:

V : vodní zóna

C : Curyho zóna (kosmická mřížová)

H : Hartmannova zóna (kosmická mřížová)

ATP : emise záření Aktivní tektonické poruchy

M : škodlivé emise z monitorů (PC, televizní přijímače)

ES : škodlivé emise Elektro spotřebičů

Typ odrušovače Eliminace škodlivých účinků GPZ v % Tvar energ. Poznámka
V C H ATP M ES pole
Alobal 1 vrstva 30 0 10 10 0 2 NE
Alobal 3 vrstvy 50 0 20 20 0 5 NE
Al plech 0,3 – 1,4 mm 45 0 20 20 2 7 NE nasycení asi za 3,5 roku
Cu fólie 0,4 mm 55 10 20 20 5 10 NE
Zrcadlo kolmo proti z. 30 0 5 0 8 15 PK
Fólie Stella (Švýcarsko) 65 50 85 5 2 6 K
Fólie Wastra (Německo) 75 55 90 5 3 8 K
Anti-fólie (ing. Samek) 85 10 50 20 5 15 K
Rohož Vitalis (Švýcars.) 78 12 65 17 8 12 K
Smyčky z drátu kolem
postele – zeměno 50 0 0 25 0 5 K
Různé kovové mříže, síta-zeměno 65 0 0 40 0 10 K
Spirála z drátu Cu jednoduchá 45 30 50 5 3 7 PE-NE
Spirála z drátu Cu dvojitá 70 40 75 15 10 15 PE-NE
DAR – ZON 65 10 45 5 3 5 NE
Polský odrušovač RET 1 55 0 0 0 0 5 K
Rušičky fy BIOSANER (něm.) 85 75 100 45 15 25 K
Pravidelný pětiúhelník (120 mm) 55 35 65 15 4 8 PE
Pětiúhelník (125-137-131 mm) 70 55 80 15 7 15 PE
Pětiúhelník s Nilským křížem 90 85 100 20 10 18 PE Autorské osvědčení Astradat
Selenoid (ing. Sándor Senec) 90 2-3 40-50 20 5 15 K Patentováno
Egyptský kříž 60 40 80 15 20 40 K
Kaštanové listí (bloky) 80 0 0 20 3 5 PE až K
Sláma (bloky) 50-60 0 0 10 0 0 PE až K
JANTRA 0 0 0 0 15 30 NE Systém nevhodný pro V,C,H
Odrušení dálkové mentální 15 5 20 0 0 0 NE
Samostatný magnet 35 30 50 0-5 8 15 PE
Magnetická „hvězdice“ 100 15-20 50 0-5 10 20 PE PV 9024-84
Magnetický „ježek“ 90 20 60 10 10 22 PE
DEPOLAR 55 15 60 5 5 35 NE
Kostky z plechů (ing.Janča) 50 30 80 0-5 0-5 3 NE
EKO plus 24 90 88 100 70 60 75 K PV 1577-91
EKO plus 72 93 91 100 75 70 82 K PV 1577-91

Tvary energetického pole:

PE : Pravidelný Elipsoid

NE : Nepravidelný Elipsoid

K : Koule

PK : Polokoule

 Z této přehledné tabulky je zřejmé, že jen několik málo systémů je schopno ochránit naše zdraví před účinky GPZ. Zároveň však musím upozornit, že jsou doporučovány a prodávány i systémy, které odrušovací schopnosti nemají vůbec, ba dokonce některé mohou škodit. Proto je třeba, aby byl člověk při výběru odrušovacího zařízení opatrný. Každý systém má své výhody, ale i nevýhody. Vše je třeba důkladně zvážit a nebo pak si nechat poradit od osoby , které důvěřujete.

Osobně jsem velkým zastáncem systému EKO plus 24 nebo 72. Měl jsem možnost se s tímto systémem seznámit velice podrobně a “osahat” si jeho účinky.


12. Použitá literatura 

Materiály z výzkumů společnosti ASTRADAT Ostrava

Rumler A. : Vliv geopatogenních zón na zdraví a způsoby jejich odrušení – sborník referátů Psychotronika a   zdravie, Bratislava 1987

Rejdák Z. : Verifikace a objektivizace geopatogenních zón. –Sborník referátů Psychotronika, Bratislava 1985

Nový B. : Patogenní zóny – VDI Spektra Praha středisko 10 PZ, Staré Čivice 1989

Zpravodaj kolektiv: Biocenotika a stavebnictví – Zpravodaj VÚSH Praha 1986

Materiály Dr. Arch. Zd. Gardavský ved. Projektant pro výzkum SÚRPMO Brno